Zpočátku nám bylo jedno, jak se žije. O něco později, jak žijeme my.
Pak nám nebylo jedno, jak se žije a jak žijeme my.
Souvislostí přesahujících do života přes sféry výchovy, vzdělávání, sportu, kultury, umění a podnikání přibývalo.
Ptali jsme se sami sebe, jak můžeme lépe využívat svého potenciálu, svých zdrojů vlastního růstu a co a jak můžeme dělat pro lepší prostředí kolem nás.
Potkávali jsme podobně se ptající a propojovali s nimi myšlenky, představy a vize. Měnili jsme úhel pohledu na mnohé, co jsme dřív dělali, co děláme a co dělat chceme.
Chceme se rozvíjet, chceme hodnotnější a zdravější pojetí společnosti a svými činy k ní přispívat.
Počátky projektu ŽIJEME HROU jsou spojené se sportovní hrou, kde jsme se snažili o jiné pojetí her, ve kterých by například trenér „nezatěžoval“ sportovce svými zkušenostmi, ale pomáhal jim objevit podstatu her a sportu jejich vlastní cestou. Ve které by kvalitní sportovní výkony byly výsledkem hráčské chuti, nikoliv rodičovských ambicí nebo trenérského tlaku.
Už tehdy jsme také chtěli, aby byl sport přirozeně zapojený do širšího společenského dění, do rodin všech hráčů, sportovců, kam sport podle nás patří.
Konkrétní kroky v prostředí fotbalu naznačily, že každá cesta je v určitém období prašná a k její čistotě je třeba motivu, zdravé a pravidelné aktivní činnosti. Vnímali jsme, kam směřuje tento sport, hra a jaký dopad má na společnost.
Ještě pod hlavičkou FC Boskovice jsme proto poprvé uspořádali mezinárodní fotbalový turnaj Boskovice dětem a rodinám a společně s FŠ Třebíč představili, jak lze pojímat sport, hru, fotbal i jinak.
