Starší dorost
Žijeme Hrou - FC Soběšice 3:1 (0:1)
Branky: Konečný, Bělehrádek 2x
Sestava: Pečinka (GK), Janků, Kleveta L., Konopáč, Baňa, Bělehrádek, Sedláček, Novotný, Konečný ©, Měcháček, Valenčík
Střídali: Chmelíček, Peša
V prvních dvou kolech jsme byli herně jednoznačně lepším týmem, ovšem bodově jsme vyšli v obou případech na prázdno. Co se týče bodového zisku, bylo tomu stejně i v Ivančicích, kde jsme navíc ani herně nepřesvědčili a po právu jsme domácímu celku podlehli.
I když primárně nehledíme na výsledky a předešlé vystoupení, zejména v prvních kolech, byly poměrně vydařené, bylo jasné, že samotní hráči touží po vítězství a potřebují zažít radost ze zisku bodů. I proto, jsme se chtěli proti týmu ze Soběšic, prezentovat rychlým, agresivním fotbalem, zaměřeným na velký tlak na soupeřově polovině a jak říká Pepík Hnátek“ „trefovat zařízení.“ K tomu však bylo nutné absolvovat souboje a hrát běhavým atletickým způsobem, což se nám vůbec nedařilo a v těchto parametrech nás soupeř dokázal předčit. Individuální technická kvalita byla na naší straně, ovšem bez ochoty a vůle, se fotbalové zápasy vyhrávají jen stěží. Sice jsme si dokázali vytvořit i ojedinělé příležitosti, ty jsme však proměnit nedokázali a proto, jak tomu bylo i v minulých zápasech, přišel zasloužený trest. Výborně vyřešený brej zakončil s velkou fotbalovostí Martin Malý, který „poslal na párek“ hned dvojici našich obránců a Pečinkovi nedal přesnou ranou k tyči šanci. Hosté tak první poločas zaslouženě vyhráli 0:1.
O poločasové pauze došlo v kabině ke zvýšení decibelů a upozornění na fakt, že bez bojovnosti a ochoty podstupovat nepříjemné souboje ve středu hřiště to nepůjde. Úkolem tedy bylo sbírat odražené míče a zaměřit se zejména na pohyb bez míče, který v prvním dějství prakticky neexistoval. Kluci do druhého poločasu vstoupili daleko lépe a prezentovali se jako tým. Díky zlepšenému pohybu jsme se dostávali více na míč a začali jsme soupeře přehrávat, z čehož plynuly i šance. Nejprve hrozil z brejku Novotný, který nechal prozatím vyniknout hostujícího brankáře. V 56. minutě však, jako správný kapitán, zavelel k obratu Konečný, který s míčem u nohy předsprintoval dva obránce a celou akci gólově zakončil. Hra se přelévala z jedné strany na druhou a oproti prvnímu poločasu, se bylo na co koukat. Další branka padla opět do hostující branky, kdy Bělehrádek dostal ideální přihrávku mezi beka a stopera a ze slibné pozice uvnitř pokutového území přesně zamířil na vzdálenější tyč Kyzlinkovi branky a strh vedení na naši stranu. Stejný hráč se prosadil o pět minut později, tedy v 68. minutě. Tentokráte dokázal zachytit dlouhý odkop z hranice našeho vápna, udělal kličku vyběhnuvšímu brankáři a uklidil míč do prázdné branky. Čtvrtou pojistku mohl přidat Valenčík, který po individuální akci napříč vápnem nastřelil pouze tyč.
Hostující celek předvedl sympatický běhavý fotbal, zaměřený na rychlý přechod a na důraz v osobních soubojích, se kterým jsme měli z počátku velký problém. Naši hráči si uvědomili, že pokud chtějí vítězit, musejí ke své fotbalové kvalitě přidat i něco navíc v podobě týmového výkonu, který se zakládá na běhání a ochotě podstupovat osobní souboje. Na těchto faktorech pracujeme zejména v úterních trénincích, které probíhají společně s „A“ týmem FK Kunštát a jsou zaměřeny na kondiční složku. V tréninku se tak objevují úpolové cviky, cviky zaměřené na posílení středu těla a výbušnou explosivní sílu. Krůček po krůčku, tak směřujeme k přechodu k silovějšímu a atletičtějšímu pojetí fotbalu.
Mladší dorost
Žijeme Hrou - FC Soběšice 0:3 (0:0)
Sestava: Pečinka ©, Stejskal, Měcháček, Kleveta L., Chmelíček, Sedláček, Valenčík, Toman, Peša, Janoušek, Marek
Střídali: Bělehrádek, Novotný, Baňa
Stejně jako v minulých zápasech i do utkání se Soběšicemi nastoupila většina hráčů mající devadesát minut náročného zápasu v nohách. Proto byla taktika hry zaměřena zejména na kvalitní defenzivní práci vycházející z kompaktního bloku a na rychlý jednoduchý přechod s využitím krajních hráčů, kteří byli „čerství.“ V prvním dějství se nám tento plán dařilo naplňovat a i přes kvalitu soupeře jsme si dokázali vytvořit více gólových situací. Nejblíže gólu byla dvojice Toman, Peša, která ze stran zaměstnávala hostující obranu. Tom Toman po individuálním úniku dokonce nastřelil tyč. Peša zahrál jeden z nejlepších zápasů celé sezóny, což je odrazem jeho pracovitosti a přístupu k tréninkovým jednotkám. Tuto dvojici podporovali i krajní obránci Chmelíček se Stejskalem a taktický plán se dařilo plnit a to i přes inkasovanou branku. Bojovný a sympatický výkon předvedl na hrotu útoku Tomáš Marek, který se zápas od zápasu zlepšuje a je začíná přenášet herní kvalitu z tréninků i do zápasů.
S čím ovšem nemůžeme být spokojeni je vystoupení v druhém poločase, kdy i vinou únavy, jsme nedokázali plnit taktické pokyny a dostávali jsme se zbytečně pod tlak. Nejvíce mě však mrzí nedisciplinovanost některých hráčů, kteří se nechali soupeřem vyprovokovat a nesmyslně opláceli, za což mohli a měli být vyloučeni. Celkově druhý poločas nebyl vydařený, což bylo na skóre vidět dalšími dvěma brankami v naší síti. Sice jsme hrozili z brejků, ty však gólem neskončily. Náš výkon měl být více trpělivý a takticky vyzrálý a to z důvodu fyzické náročnosti dvojutkání většiny našich hráčů.
Pavel Blaha (trenér)
více fotografií ve Fotogalerii nebo na facebooku Žijeme Hrou.