Dalším hráčem Žijeme Hrou, kterého si dnes představíme je starší dorostenec, který nyní hraje svou poslední sezónu za mládežnické týmy. Filip Sedláček prošel od počátku celou mládeží Žijeme Hrou a nyní již nakukuje do dospělého fotbalu. S Filipem jsme se ohlédli nejen za aktuálním podzimem, ale také za jeho dosavadní krátkou kariérou.
- Filipe, jak aktuálně trávíš volné dny, když je vlivem vládních nařízení přerušena prezenční školní docházka a nejsou povoleny ani skupinové fotbalové tréninky?
Čas ve volných dnech se snažím využít efektivně. Dopoledne se věnuji online výuce, po škole se většinou věnuji protahování a různým kompenzačním cvičením. Odpoledne využívám naši klubovou posilovnu, nebo se jdu projít do přírody. Večer jezdím doma na rotopedu. - Jakou školu studuješ a mohl bys nám přiblížit jak probíhá tvá distanční výuka?
Studuii na Střední škole Hybešova v Boskovicích. Studuji zde obor ekonomika a podnikání. Online výuka začíná v 8:00 a končí v 11:40. Většinou máme hlavně maturitní předměty. Učitelé nám po skončení zasílají úkoly, které musíme vypracovat do určitého dne. - Udržuješ se nějak v kondici nebo pracuješ na nějakých fotbalových dovednostech i přes to, že nejsou fotbalové tréninky?
Upřímně, fotbal jsem dal na chvíli stranou. Momentálně se zaměřuji na rozvoj síly a svalového objemu, v posilovně cvičím pravidelně 3-4 krát v týdnu. V nejbližší době mám v plánu obnovit běh a zaměřit se na zlepšení kondice a vytrvalosti. - Volají na tebe spoluhráči nějakou přezdívkou?
Většinou na mě volají jménem anebo přezdívkou „Sedy“. - Letos je to tvůj poslední rok v mládežnických kategoriích Žijeme Hrou. Z dorostu přejdeš do mužů, za které si už i v některých zápasech nastoupil. V čem spatřuješ největší rozdíl mezi dorostem a muži?
Jako největší rozdíly v dospělém fotbale pozoruji vyšší nasazení, tím pádem je v zápasech méně času na rozhodování. V zápasech je mnohem větší důraz v osobních soubojích. Velkou roli zde hraje i taktika, která se v dorostu tolik neprojevuje. Zápas má celkově jiný náboj, je zde i cítit vyšší napětí a tlak na hráče. Mně osobně se hraje lépe v mužské kategorii, mám rád napětí v zápasech zvlášť, když mi soupeř nechce dát nic zadarmo a každá „chyba“ se trestá. Nutí mě to soustředit se na každý dotek s míčem a na každou situaci. Na druhou stranu dorostenecká soutěž je pro mě prostředí, ve kterém si zápasy můžu užít a doslova „Žít Hrou“ - Na jakém postu nejčastěji nastupuješ?
Nastupuji na středu zálohy, ale jsem schopný hrát i na krajním záložníkovi. Nevadí mi, když si posty prohodím. - Pokud bychom se vrátili ke skončené podzimní části. S týmem staršího dorostu jste na 1. místě krajského přeboru. Sám si vstřelil 8 branek. Je nějaký zápas, na který budeš více vzpomínat?
Určitě budu rád vzpomínat na zápas proti Rosicím. Hráli jsme o potvrzení prvního místa, myslím si, že z nás byla i cítit menší nervozita, která měla dopad na náš celkový výkon. První poločas nás soupeř hodně tlačil a my jsme se trápili. Druhý poločas jsme, ale podali výborný týmový výkon a podařilo se nám tempo zápasu otočit v náš prospěch. Soupeře jsme prakticky nepustili za půlku a zaslouženě jsme vyhráli 3:0. - Který moment nebo zápas z podzimu bys naopak označil za méně povedený?
Myslím, že bych se s ostatními spoluhráči shodl na první soutěžní zápas s Kuřimí, kdy jsme pouze remizovali 1:1. Pamatuji si, že jsme měli v letní přípravě velice kvalitní přípravné zápasy, které se nám povedly všechny vyhrát. Díky tomu jsme šli do zápasu s velkým sebevědomím, ale soupeř nás nemile překvapil a zápas jsme nezvládli podle našich představ. - Pokud by ses ve své krátké fotbalové kariéře ohlédl na chvíli zpět. Je nějaký moment, turnaj, zápas na který obzvláště rád vzpomínáš?
V mé krátké fotbalové kariéře jsem zažil spoustu krásných momentů, ale můj nejoblíbenější je nejspíš první soutěžní gól za A tým FK Kunštátu. Pamatuji si, že to byl hodně těžký zápas a já nastoupil na hřiště na posledních 10 minut. Prohrávali jsme 2:1 a podařilo se mi vstřelit gól na 2:2. Rád také vzpomínám na mezinárodní turnaj Žijeme Hrou v Boskovicích. V té době jsem byl v kategorii mladších žáků. Na turnaj přijelo spoustu ligových klubů z Česka a Slovenska. Týmy jako Sparta Praha, Slavia Praha, nebo dokonce londýnský klub Fulham. Byl to pro nás všechny úžasný zážitek a obrovské zkušenosti. Pamatuji si, že se nám proti Slavii podařilo vyhrát, to byl úžasný pocit. V té době jsme také jezdili každý víkend do TCM Zbrojovky Brno na celodenní turnaje, kde proti nám nastupovali další ligové kluby, domů jsme se vraceli až v noci, všichni extrémně vyčerpaní, ale plní emocí a zážitků. Hodně rád vzpomínám i na dobročinné turnaje Žijeme Hrou, kterých jsem se zúčastnil. - Dovedl by ses ohlédnout zpět a trochu zrekapitulovat tvou dosavadní fotbalovou cestu?
Fotbal jsem začal hrát v místním klubu, ve vesnici, ve které bydlím – Drnovice. V kategorii mladších žáku jsem přestoupil do tehdy začínajícího klubu Žijeme Hrou. Zde se mi otevřeli úplně nové možnosti a fotbal mě doslova pohltil, měli jsme velice kvalitní tréninky a skvělé hráče v týmu. V 16ti letech jsem byl v přípravě Zbrojovky Brno, kde jsem se ale neprosadil, pro mě to bylo velké zklamání, ale zároveň další zkušenost nejen po fotbalové stránce. V té době jsem dostal nabídku jít do Blanska, které hrálo divizi. V Blansku jsem strávil krásný rok, ve kterém se nám podařilo divizi vyhrát a postoupili jsme do druhé dorostenecké ligy. Po roce jsem se rozhodl vrátit zpátky abych sbíral zkušenosti v dospělém fotbale, a to se také dařilo. - S kým si na hřišti nejvíce rozumíš?
Nemám vyloženě spoluhráče, se kterým bych si nejvíce rozuměl. Myslím si, že náš tým tvoří celkově skvělou partu, všichni se vzájemně doplňujeme a podporujeme, jsme skvěle sehraní a víme co od sebe očekávat. - Jak často trénuješ? Děláš ještě něco navíc mimo fotbalový trénink v klubu?
Když je „normální režim“ tak trénuji 3-4 krát v týdnu. Snažím se kombinovat tréninky s mužskou kategorii a zároveň s dorostem, do toho jsem ještě chodil na individuální tréninky s Vladanem Horákem. - Máš svůj fotbalový vzor?
Fotbalový vzor nemám, mám spoustu oblíbených hráčů ať už v české lize nebo v zahraničí. Na každém hráči se mi líbí něco jiného. - Máš nějaký cíl nebo sen, kam bys to chtěl ve své fotbalové dráze dotáhnout nebo tým kterému fandíš a za který by jsi chtěl v budoucnu hrát?
Mým cílem je se prosadit do „A“ týmu FK Kunštát. A časem hrát nejvyšší možnou soutěž, na kterou budu fotbalově mít. - Co rád děláš mimo fotbal?
Kromě fotbalu rád posiluji, plavu, v zimě jezdím na snowboardu, rád jezdím na kole, chodím ven přírody a tak dále.
Jméno: Filip Sedláček
Datum narození: 12.2.2002
Bydliště: Drnovice
Kategorie: starší dorost Žijeme Hrou, mužské týmy FK Kunštát
Děkujeme za rozhovor.
