Jelikož máme s týmem Čafky nadstandartní vztahy, využili jsme jejich nabídky si společně zatrénovat v nafukovací hale s umělým povrchem v tréninkovém centru mládeže v brněnských Ivanovicích. Nově položený koberec s dlouhým vlasem, dobré osvětlení a celkově krásné prostředí poskytli ideální fotbalové podmínky. Průpravné utkání trvalo 80 minut a oba dva celky točili jednotlivé čtveřice hráčů v poli a to vždy po třech minutových intervalech. Jelikož jsme měli tři neúplné kvarteta hráčů, byl poměr intervalu zatížení a odpočinku téměř 1:1. My jsme mohli využít i dvojici brankářů, Sýs Hoch, kteří se v brance střídali po deseti minutách.
Tým starších žáků ČAFC Židenice je velmi vyspělým týmem a konfrontace s ním pro nás byla další výbornou zkušeností. Hráči čafky byli fyzicky vyspělí a zpočátku jsme měli v osobních soubojích značné problémy. Rychlé přepínání z úročné do obranné součinnosti hráčů, agresivní represink soupeře a celková fotbalová vyspělost jeho hry nás v úvodu utkání zaskočila. Klukům chvíli trvalo, než se soupeři v osobních soubojích vyrovnali. Na umělém trávníku se hrál koukatelný rychlý fotbal s řadou šancí na obou stranách. Oba dva celky se nevyvarovaly velké řadě chyb, které pramenili z nepřesné rozehrávky, kterou zapříčiňoval zejména špatný výběr místa. Z naší strany se nám nedařilo dostatečně využívat celou plochu hřiště, a proto jsme měli problémy se zakládáním akcí od naší branky. Chyběla rotace hráčů a výměna míst, která by vedla k otevření nových prostorů pro kombinaci a roztrhání obranné formace Židenic. Individuální kvalita na míči byla dobrá, ale součinnost dvou, tří hráčů, anebo celé čtveřice pokulhávala. Chyběla nám i komunikace mezi hráči, ulehčující orientaci na hřišti a taktické plnění svých úkolů. Postupem času se nám přirozeným učením se z chyb dařilo zlepšovat rozestavení součinnost celé čtveřice. Hráči sami přicházeli na řešení v součinnosti v obranné fázi hry, kterou přenášeli i do presingu na polovině soupeře. Z počátku napadal individuálně jeden hráč, poté dvojice hráčů, což nemělo žádný efekt a soupeř nás dokázal lehce přehrát. Ve chvíli, kdy celá čtveřice zvýšila tlak na míč, se nám dařilo získávat míče i na polovině soupeře a nutit jej k chybám. V útočné fázi kdy se nám podařilo překonat prvního bránícího hráče, jsme již neměli s dohráním celé situace výraznější problém a dokazovali jsme naši fotbalovou kvalitu. Byli jsme schopni se prosadit, jak individuální cestou, tak kombinačně. Na obou stranách tak padalo velké množství gólů a brankáři měli plné rukavice práce.
Skóre v tomto zápase nehrálo opět žádnou roli a oba celky si chtěli užít radost ze hry, ale chuť vyhrát a zažít úspěch byla viditelná, což je ve sportu obecně hnací energie, která dává chuť do další práce. Herní projev soupeře se nám velmi líbil a byl i velkým přínosem. Kluci viděli velký rozdíl v práci v osobních soubojích, jak je důležitá práce paží a celého trupu a celkově zdravě agresivní pojetí hry. Byl jsem velmi spokojen s přístupen našich kluků k samotnému tréninku a celkově i s výkonem všech hráčů, kteří prokázali velkou chuť pracovat.
Pavel Blaha (trenér)
