Veronika Španělová do loňského léta nastupovala za mládežnické týmy Žijeme Hrou. Vzhledem ke svému věku nemůže již nadále nastupovat s chlapci v jednom týmu a tak se rozhodla, že zkusí výzvu v podobě ženského týmu v Lokomotivě Brno Horní Heršpice. Jak se ji daří a jak tráví aktuální dny zjistíte níže v rozhovoru.
-
Verčo, jak si trávila vánoční svátky a zimní prázdniny, které máme právě za sebou?
Vánoční prázdniny jsem strávila v poklidu se svými nejbližšími, musím říct, že jsem si je i skvěle užila. -
V létě jsi přestoupila z Žijeme Hrou do dívčího týmu Lokomotivy Horní Heršpice. Jak se ti zde daří?
Myslím si, že ze začátku se mi vedlo dobře. Nastupuji za juniorky, což je kategorie od 15 do 18 let. Hrajeme nejvyšší ligu České republiky. Bohužel jsem odehrála jen dva zápasy, protože jsem se na začátku sezóny zranila. Hrála jsem na kraji obrany a zálohy. Je to těžké to takhle srovnávat, ale musím říct, že je to jiné než v Žijeme hrou. Hrajeme jiným stylem a chvíli mi trvalo, než jsem si na nový herní systém zvykla. Fotbal je rychlejší, náročnější. Tréninky jsou fyzicky náročné, ale velmi efektivní. Holky jsou všechny strašně šikovné a je těžké se prosadit. -
Co trenéři, jak na tebe působí?
Na začátku jsem z toho všeho měla obavy, ale trenéři jsou skvělí, dokážou mi vždy poradit, povzbudit a dodat další síly. Ale to byli i v Žijeme Hrou. -
Z kraje sezóny jsi se zranila. Co se stalo a jak to s tebou aktuálně vypadá?
Momentálně začínám jezdit na rotopedu a za čtrnáct dní bych už mohla začít s výklusem. Měla jsem natáhlý vnitřní vaz v koleni a prasklý meniskus, naštěstí byl prasknutý v prokrvené části a mohl by sám srůst. -
Takže aktuálně se po zranění stále zotavuješ?
Ano, rehabilituji. Snažím se dělat všechny cviky, které jsem na rehabilitaci dělala a posilovat celé tělo. -
Máš výhled, kdy by ses mohla vrátit na hřiště k fotbalovému tréninku?
Byla bych ráda, abych se k tréninku vrátila co nejdříve, věřím, že by to mohlo být už v únoru. -
Pokud by ses ve své krátké fotbalové kariéře ohlédla na chvíli zpět. Je nějaký moment, turnaj, zápas na který obzvláště ráda vzpomínáš?
Ráda vzpomínám na všechny zápasy a turnaje, protože to byly chvíle plné zábavy a emocí, ale jestli bych měla vybrat nějaký zápas byl by to určitě zápas za Žijeme Hrou proti Žebětínu, kdy jsem střelila rozhodující gól z přímého kopu. (3:2). Také nemohu zapomenout na svůj první mistrák s "Lokotkou", kdy jsme v Hradci Králové vyhráli 7:0 a já přispěla k výhře gólem. -
S kým si na hřišti nejvíce rozumíš?
V Žijeme Hrou jsme měli s holkama skvělou partu a skvěle jsem si s něma rozuměla i na hřišti. Nemůžu však zapomenout ani na kluky, bez kterých by to taky nešlo. -
Volají na tebe spoluhráči nějakou přezdívkou?
Když jsem hrála za Žijeme Hrou kamarádi mi říkali Škorpy. Ale teď v Brně zatím žádnou přezdívku nemám. -
Tvoje rodina doslova žijeme fotbalem. Rozebíráš doma s někým svoje zápasy? Přibliš nám jak to u vás probíhá, když je fotbal.
Ano, zápasy spolu rozebíráme s bráchou. Doma mu vždy řeknu svůj názor na jeho výkon. Samozřejmě, že se hecujeme, bez toho by to nešlo. Můj brácha hraje jako obránce za Drnovice. S taťkem zápasy taky rozebíráme, ale největším kritikem je moje máma, která má vždy nějakou připomínku k mému výkonu. -
Jak často trénuješ? Děláš ještě něco navíc mimo fotbalový trénink v klubu?
Trénuji každý všední den. Ano, když nemáme trénink, chodím trénovat s bráchem nebo posiluji. -
Pravidelně se jako trenérka účastníš letních kempů Žijeme Hrou. Baví tě trenérská činnost?
Trénování mě velmi baví. Určitě bych se téhle činnosti chtěla věnovat i v budoucnu. Myslím si, že kempy jsou skvělé, jak z pohledu trenéra, tak i hráče. Je to skvělý týden, kdy děti získávají spoustu nových zkušeností, přátelství či zažijí spoustu zábavy. Je krásné vidět pokrok, který za ten týden udělali. Jsem ráda, že můžu být součástí. Dříve jsem trénovala přípravku v Drnovicích, ale z časových důvodů jsem s tím musela přestat. -
Máš svůj fotbalový vzor?
Samozřejmě, když jsem byla mladší, můj vzor byl můj brácha. Oba fandíme Liverpoolu, ale konkrétního hráče oblíbeného nemám. -
Máš nějaký cíl nebo sen, kam bys to chtělave své fotbalové dráze dotáhnout nebo tým kterému fandíš a za který by jsi chtěl v budoucnu hrát?
Mým snem je hrát nejvyšší ženskou soutěž v ČR, ale k tomu vede ještě dlouhá, složitá cesta. Budu ráda, když se mi vyhnou zranění a budu moct vůbec hrát. -
Co rád děláš mimo fotbal? Máš nějaké jiné koníčky?
Abych se přiznala, tak mi moc volného času nezbývá, když se nějaký najde, trávím ho s kamarády nebo se svojí rodinou. Ráda také vařím a zajímám se o zdravou stravu. Ráda cestuji nebo čerpám sílu v přírodě. Mám ráda všechny sporty, když můžu zajezdím si na lyžích nebo si jdu zabruslit.
Jméno: Veronika Španělová
Narozen: 15.4.2004
Bydliště: Drnovice
Kategorie: juniorky Lokomotiva Brno HH
Děkujeme za rozhovor a přejeme brzký brzké uzdravení a návrat na fotbalové trávníky.
